Nárazníky

Tvrdost pryžového nárazníku se měří v Shore A. Čím nižší je číslo indexu tvrdosti, např. 50 Shore A, tím je nárazník měkčí. Příkladem referenčních hodnot tvrdosti podle Shoreho je např: 40 Shore A (měkká - gumový medvídek), 60-70 Shore A (střední - automobilová pneumatika), 90 Shore A (tvrdá - měkké dřevo). 

Zjednodušená klasifikace tvrdosti nárazíků: 

40-50 Shore A = středně měkký nárazník 
70 Shore A = normální tvrdost 
80-90 Shore A = díly z tvrdé gumy

Tvrdost Shore je specifikována s velmi vysokými tolerancemi minimálně +/-5 Shore A, což odpovídá odchylkám vyskytujícím se během výroby. Nižší tolerance jsou možné pouze v omezené míře, takže přísnější specifikace nárazníků jsou nehospodárné.

Na rozdíl od pryžových nárazníků nedostávají polyuretanové nárazníky klasifikaci tvrdosti. Vzhledem k jejich buněčné struktuře není měření tvrdosti možné. K určení charakteristik se používá objemová hmotnost. Vysoký počet článků/nízká hustota = nízká objemová hmotnost. Nízký počet článků/vysoká hustota = vysoká objemová hmotnost.

Uvedená hodnota maximální absorpce energie se vztahuje na standardizovanou pokojovou teplotu +20 °C. Tato hodnota se s rostoucí teplotou snižuje. U jednorázového tahu, např. 1 x za hodinu, je třeba tuto hodnotu zohlednit pouze při vyšších teplotách ( > 50 °C okolní teploty). Pokud však dochází k opakovaným nárazům v kratších intervalech, je třeba s tím počítat, stejně jako s tím, že nárazník nemusí mít dostatek času na rozptýlení tepelné energie. Rovněž se nárazník usadí a nezíská včas svůj původní tvar. To snižuje možnou hodnotu absorpce energie pro další tah. Pokud není přívod a odvod energie vyrovnaný, dojde ke zničení nárazníku. Vzniklé teplo ve spojení s tlakovými silami způsobí, že nárazník ztratí své vlastnosti a nakonec zkrystalizuje.

Pro zajištění dostatečné bezpečnosti se často objednávají větší nárazníky, než je nutné. Při stlačení však nárazník vytváří protisílu přímo úměrnou velikosti nárazníku. Čím větší je nárazník, tím větší je vynulovací síla a odpovídající zpomalení. Proto by nárazníky neměly být dimenzovány příliš velké, „pro jistotu“. Je třeba dodržet maximální přípustné zpomalení a koncové síly na konstrukci.

Minimálními požadovanými údaji jsou: efektivní hmotnost, rychlost, maximální přípustné zpomalení a informace o rámcových podmínkách/konkrétním použití.

Při tomto uspořádání musí být vzdálenost mezi vnějšími rovinami nárazníků nejméně 40 % průměru nárazníků (např. je-li průměr nárazníku 100 mm, musí být vzdálenost mezi nárazníky 40 mm). Kromě toho musí být nárazníky uspořádané vedle sebe zasaženy současně.

Při standardních provozních a environmentálních podmínkách jsou pryžové a polyuretanové nárazníky bezúdržbové a mají dlouhou životnost. Doporučujeme pravidelné vizuální kontroly, zda nedošlo k prasklinám, křehnutí nebo jiným poškozením. Pokud jsou taková poškození zjištěna, je třeba nárazníky vyměnit. Pokud jsou nárazníky používány jako bezpečnostní prvek, měly by být vyměněny nejméně jednou za 5 let. Nárazníky, které vykazují poškození nebo stopy povětrnostních vlivů, musí být okamžitě vyměněny, v případě potřeby musí být přijata opatření k odvrácení možného nebezpečí - viz návod k údržbě WV0180-0170-E (PDF na www.conductix.de/en).

Na nárazníky nesmí působit žádné trvalé zatížení, a proto se nesmí používat jako nosné body (ve stlačeném stavu) při opravách nebo údržbě. Přípustné je pouze kolmé působení síly (na základní desku). Kromě toho se na nárazníky nesmí šplhat ani nesmí být vystaveny jiným extrémním bočním silám.